Od pracovních kalhot ke každodenní klasice: krátká historie denimu

Denim. Slovo, které vyvolává představu modrých džín, dělnických blůz, rocku 60. let i dnešní každodenní uniformy. Málokterá látka má tak hluboce zakořeněnou kulturní historii — a málokterá je tak často přehlížená. Pojďme se podívat, odkud přišla a proč si dodnes zaslouží respekt.

Z Nîmes do celého světa

Slovo „denim" vzniklo ve Francii v 17. století jako zkratka spojení sergé de Nîmes — „kepr z Nîmes". Šlo o pevné bavlněné twillové plátno tkané ve městě Nîmes, vyráběné původně pro dělníky, námořníky a obecně pro lidi, kteří potřebovali odolnou pracovní látku. Charakteristické úhlopříčné prošití (twill weave) dávalo látce sílu a pružnost zároveň — kombinaci, kterou tehdejší vlna nebo plátno nenabízely.

Spolu s francouzskými námořníky a obchodníky se denim dostal přes Atlantik do Spojených států, kde brzy našel přirozené uplatnění: kalhoty pro horníky, dřevorubce, kovboje a první železničáře. Robustní bavlněný kepr drží formu, snáší pot a déšť, neroztrhá se na ostrých kamenech.

1873: Levi Strauss a moment, který změnil všechno

V roce 1873 vznikl moderní džínový průmysl. Bavorský emigrant Levi Strauss, který v San Francisku prodával pracovní oděvy zlatokopům, se spojil s krejčím Jacobem Davisem. Davis přišel s nápadem zesílit nejvíce namáhaná místa kalhot — kapsy a poklopec — měděnými nýty. Společně si nechali patentovat „zlepšení v upevňování kapesních otvorů" (US Patent 139,121).

Nýty změnily denim z obyčejné pracovní látky v technickou inovaci. Kalhoty Levi's 501® se staly průmyslovým standardem — a postupem desetiletí symbolem americké identity.

Od dělníka k rebelovi, od rebela ke každému

V první polovině 20. století zůstaly džíny pracovním oblečením farmářů a továrních dělníků. Po druhé světové válce se to změnilo. Vojáci nosili džíny po službě jako pohodlné civilní kalhoty, Hollywood je obsadil do filmů s Jamesem Deanem a Marlonem Brandem (Rebel bez příčiny, Divoch) — a denim získal punc rebelského, mladistvého a sexy.

Šedesátá léta z džín udělala uniformu hippies. Sedmdesátá léta uniformu rockové scény. Osmdesátá léta uniformu yuppies (designové designer denimy Calvin Klein, Gloria Vanderbilt). Devadesátá léta uniformu grunge (Levi's 501, ohraná do bíla).

Dnes je denim nejnošenější látka na světě. A přesto — nebo právě proto — málokterá značka odvádí poctivou práci.

Návrat ke kořenům

Po desetiletích mass-market produkce — kdy se denim šil v Bangladéši z levné stretch bavlny s polyesterem, prával chemickými kameny do umělého „obnošeného" vzhledu a prodával za 1 500 Kč — se v poslední dekádě objevuje protitlak: návrat k tradičnímu denimu a italské tkalcovské tradici.

Italské tkalcovny jako Candiani (zal. 1938) tkají denim způsobem, který by Levi Strauss poznal — pomalé proklady, klasické indigové barvení po ponorech, dlouhá bavlněná vlákna, žádné chemické zkratky. Výsledek: džíny, které stárnou s nositelem a po roce nošení vypadají lépe než nové.

A v tom je naše filozofie: pokud má smysl ušít vám džíny na míru, mají to být dobré džíny z dobré látky. Italský denim Candiani s tradicí 87 let. Klasický střih, který jsme prověřili stovkami zákazníků. A nýty na svém místě — protože proč ne, když fungovaly 150 let.

Prohlédnout naše džíny

Obrazový zdroj: denimmania.wordpress.com